Popis

V současné době zastupitelstvo města  rozhodlo o vítězném architektonickém návrhu na úpravu Koláčkova náměstí.  Pro realizaci projektu je potřeba změnit nejdříve regulační plán zóny Koláčkova náměstí, na kterém se pracuje.  Po schválení změny zastupitelstvem města, bude teprve možné zahájit práce na projektu pro územní a stavební a řízení.

Veřejný přínos

Slovo městského architekta

Koláčkovo náměstí není „náměstí“ v pravém slova smyslu. Je to veřejné prostranství, volný prostor, vzniklý „náhodou“ po asanaci úseku východní fronty ulice Široké židovské.

Až nedávno zde vzniklo rozměry relativně velkorysé prostranství, které svou plochou i polohou v samém centru města patří - vedle Palackého náměstí a zámeckého parku - k nejdůležitějším veřejným prostranstvím ve městě. Dnešní náměstí bohužel není plnohodnotně definováno: na západě je vymezeno zástavbou domy různého měřítka (řadové domky na historické parcelaci - kolmý bytový dům č.p. 686 - velký objem Úřadu práce). Ze severní i jižní strany je uliční fronta velmi rozbitá a postrádá městský charakter. Z východní strany prostoru dominuje hmota objektu Synagogy, nejsilnější kompoziční prvek náměstí.

Prostoru Koláčkova náměstí chybí řád, hierarchizace a ukotvení. Z výše uvedených důvodů je zásadní tyto hodnoty stanovit v projektu obnovy tohoto veřejného prostranství. Podle mého názoru jde o zásadní veřejný prostor v centru města, který si zaslouží zpracovat studie od několika renomovaných architektonických týmů, které mají zkušenosti s tvorbou veřejných prostranství. Tímto způsobem obdrží zástupci samosprávy více kvalifikovaných pohledů na řešení úkolu, které lze navzájem porovnat z různých hledisek, popřípadě diskutovat s veřejností. Ano, bude se jednat o prodloužení doby přípravy a zdánlivě také o prodražení. Podoba takto důležitého prostranství, která ovlivní podobu života této části města na další dlouhá desetiletí, si to však podle mého názoru zaslouží.

Zadání urbanisticko-architektonické studie

Město Slavkov u Brna se tedy rozhodlo najít budoucí podobu Koláčkova náměstí formou zpracování celkem pěti urbanisticko-architektonických studií. Město přímo vyzvalo k účasti 3 účastníky na základě vysoké kvality jejich realizací veřejných prostranství: Ateliér RAW z Brna, Ellement architects ze Zlína a Rusina Frei architekti z Prahy. Další 2 účastníci byli vybráni odbornou komisí na základě kvality zaslaných portfolií: Architekt Zbyněk Musil z Brna a M2AU architekti také z Brna.

Každý účastník vypracoval a osobně představil architektonicko-urbanistickou studii, ze kterých byly odbornou komisí vybrány tři nejlepší, které mohou být podkladem pro změnu RPZ Koláčkovo náměstí a pro navazující stupně projektu úprav veřejného prostranství.

Odborná komise

Na doporučení městského architekta byla jmenována Komise, tvořená jednak zástupci města, jednak nezávislými odborníky - architekty z praxe, zabývajícími se veřejným prostorem. Za město se práce v komisi účastnil pan starosta Michal Boudný, paní místostarostka Marie Jedličková, pan zastupitel Ivan Charvát, vedoucí investic pan Petr Lokaj a městský architekt pan Lukáš Pecka. Do role nezávislých odborníků byli přizváni paní Zdeňka Vydrová, oceňovaná architektka města Litomyšl a pan David Mikulášek, architekt specializující se na fungující veřejná prostranství.

Zadání

Před Zadáním paralelních studií byla zpracována anketa jednak mezi zastupiteli, jednak mezi Slavkováky - uživateli veřejného prostranství. Obě ankety ukázaly zcela jasně přání s prostorem „něco udělat“.

Anketa mezi občany Slavkova poukázala na nedostatečnou kapacitu parkování v centru města – část respondentů si přála zachovat nebo dokonce navýšit kapacitu plochy pro parkování, část respondentů naopak preferovala zeleň a jiné využití veřejného prostranství než pouhý monofunkční prostor. Parkování si žádali většinou dojíždějící a odstavující, nikoli rezidenti.  Po diskuzi se vedení města shodlo na požadavku v řešeném území zachovat stávající kapacitu parkování (cca 60 PS).

V odpovědích se dále často vyskytovalo přání „dětského hřiště“ a „zeleně“. Obojí musí svým charakterem vycházet z povahy prostředí „uprostřed městské čtvrti s historií“.

Zadání pro architekty tedy vypadalo takto:

Cílem revitalizace Koláčkova náměstí ve Slavkově u Brna je zejména:

• Navrhnout kvalitní veřejný prostor atraktivní jak pro občany města, tak pro návštěvníky.
• Respektovat urbanistické a architektonické hodnoty místa.
• Vyřešit dopravní obslužnost a parkování v odpovídajícím rozsahu a formě (zklidnění dopravy, kultivace a redukce ploch pro parkování, upřednostnění pohybu chodců, bezbariérovost, dobrá prostupnost); minimálně zachovat stávající počet stání (cca 60 PS v řešeném území).
• Vegetační úpravy a hospodaření s dešťovou vodou řešit komplexně jako modrozelenou infrastrukturu, a to jak s ohledem na kompozici náměstí, tak s cílem adaptace města na klimatické změny.
• Vhodně umístit veřejné osvětlení, mobiliář, výtvarný prvek, případně vodní prvek s ohledem na funkčnost, univerzálnost užívání prostoru a jeho atmosféru.
• Navrhnout vhodnou formu a umístění místa pro kontejnery na separovaný odpad
• Navrhnout vhodnou formu a umístění pro plánovanou trafostanici na p.č. 607, 608
• Hledat a navrhnout obecně nové vztahy a funkce.
• Vytvořit místa pro setkávání a pro odpočinek.
• Posílit společenský význam místa a vytvořit podmínky pro jeho aktivní užívání.
• Navrhnout urbanistické a hmotové řešení zástavby exponovaných souvisejících parcel:
  • parcely severně od objektu bývalé synagogy, kde má developer zájem o výstavbu bytového domu;
  • parcela jižně od synagogy (p.č. 699), kde má stejný developer zájem o výstavbu rodinného domu;
  • parcela při jižní hraně prostoru (p.č. 622/1), která přejde do vlastnictví města – prověřte vhodnost záměru města na parkování / startovní byty / byty pro seniory / sociální služby, případě navrhnout jiné využití;
  • přístavba objektu býv. židovské školy na její jižní straně (p.č. 574), navrhněte využití školy a přístavby (město zvažuje expozici o židovské historii místa)

V rámci návrhu měli architekti klást důraz zejména na:

• ekonomickou přiměřenost a realizovatelnost ve městě velikosti a významu Slavkova
• architektonický detail
• vlastnické vztahy (nutno obhájit řešení, pokud nebudou zcela respektovány)
• možnost etapizace prací

Doporučení komise

V průběhu prací na studiích proběhla první prezentace rozpracovaných návrhů před komisí. Jednotliví architekti si vyslechli připomínky a náměty ke svým návrhům a mohli je podle nich ještě upravit.

V den odevzdání proběhly finální prezentace jednotlivých studií, a to vždy osobně jejich autory. Po prezentaci následovaly doplňující dotazy k předloženému řešení. Členové komise tak měli možnost se seznámit nejen s vypracovanými studiemi, ale seznámili se blíže s přístupem jednotlivých autorů k zadání a k jeho řešení.

Na závěr po společné diskuzi proběhlo hlasování o jednotlivých návrzích. Jako nejlepší byly hodnoceny tyto tři návrhy:                 Rusina Frei architekti (12 bodů), Ateliér RaW (11 bodů), Architekt Zbyněk Musil (10 bodů). Naopak návrhy společnosti Ellement architects a M2AU získaly každý pouze 1 bod.

Verdikt Komise tedy zněl: Komise vybrala tři kvalitní návrhy revitalizace Koláčkova náměstí, které mohou být autory ve spolupráci s městem dál úspěšně rozvíjeny. Komise doporučuje v orgánech samosprávy diskuzi nad vybranými návrhy a poté výběr jednoho návrhu. Kromě toho Komise vypracovala podrobnější komentáře tří nejlepších návrhů (viz jednotlivé návrhy).

Komentář odborné Komise k návrhu Rusina Frei architekti

Návrh počítá s obnovou urbanistické struktury, pro tuto část města zcela charakteristické. Dnešní volnou plochu návrh velmi citlivě (znovu)zastavuje dvěma objekty - bloky drobného měřítka. Jednoduchými prostředky dociluje obnovy genia loci dřívější židovské čtvrti. Ze synagogy opět dělá „skrytou dominantu“, jako tomu bývalo vždy v minulosti. Na první pohled „náhodné“ rozmístění navrhovaných objektů je velmi pečlivě navrženo s ohledem na kompoziční principy (průhledy) a na dobrou užitnost množiny nových veřejných prostranství i nových objektů. Jedná se o velmi kvalitní urbanistický návrh, který počítá s tím, že prodejem/pronájmem navržených objektů na lukrativních parcelách může město pokrýt část nákladů na úpravu prostranství. Největší přínos návrhu je však zároveň jeho největším úskalím: úprava území a jeho dostavba kvalitními objekty vyžaduje nalezení dlouhodobého konsenzu a vůle pro tento čin napříč obcí. Náplň objektů není potřeba definovat hned.

Návrh je autory rozdělen do dvou etap. První zahrnuje úpravu prostranství s ponechanou „rezervou“ v místě budoucích domů. I tato první etapa může být ve své „nedokončenosti“ přínosná, zejména v části volné travnaté plochy je ale potřeba dopřesnit a navrhnout její konkrétní využití. Návrh je nákladově nejpříznivější, počet parkovacích stání je vyhovující i s určitou rezervou, koncepci zeleně by bylo vhodné dopracovat.

Citlivý návrh, který, v případě zdařilé realizace dostaveb objektů, bude jednoznačně velkým přínosem pro atmosféru místa i města.

Autorský tým má zkušenosti se zakázkami pro veřejný sektor, jeho práce jsou pravidelně oceňovány v různých soutěžích. (např. Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli, ZŠ v Říčanech u Prahy…).

Libreto návrhu Rusina Frei architekti:

Současná podoba prostoru Koláčkova náměstí je anomálií ve struktuře historického jádra města, tvořícího městskou památkovou zónu. V dlouhodobém výhledu je žádoucí obnovit vymezení bloku podél bývalé Židovské ulice opětovnou zástavbou. Podoba této zástavby by však měla umožnit prostupnost mezi Židovskou a Úzkou ulicí a vytvořit intimnější prostory s menším měřítkem před vstupem do synagogy a před budovou bývalé židovské školy.

Kompletní studie ke stažení zde

Komentář odborné Komise k návrhu Ateliéru RaW

Domyšlený návrh obnovy veřejného prostranství. Koláčkovo náměstí jasně člení do několika „zón“: parkovací zóna, parková zóna před školou a oddechová piazetta před synagogou. Jednotlivé „zóny“ mezi sebou vytváří dostatečné vztahy a jsou řešeny účelně. Citlivost řešení vzhledem k místu (bývalá židovská čtvrť) by mohla být vyšší. Deklarované realizační náklady budou ve skutečnosti vyšší, návrh může vyvolat další náklady (přeložky sítí kvůli stromořadí na západní straně). Návrh zároveň umožňuje korekci materiálů za účelem částečného snížení realizační ceny při zachování kvality veřejného prostranství jako celku (např. náhrada kamene za beton v určitých plochách).

Parkoviště je řešeno jako jednolitá pojížděná plocha, toto řešení však umožňuje její příležitostné jiné využití (např. trh apod.). Parkování pro rezidenty je řešeno na volné parcele na jihu, porota doporučuje v případě tohoto uspořádání řešit toto místo jako kvalitní veřejný prostor - dodržet řešení autorů (kvalitní arch. detail (zídky, dlažba) a členění prostoru). Aby se návrh vyrovnal ostatním, je potřeba doplnit další parkovací stání. Zajímavým podnětem je výtvarné dílo ve veřejném prostoru v podobě pomníku rodáku - architektovi Maximiliánu Katscherovi (1858-1917).

Autorský tým má bohaté zkušenosti se zakázkami pro veřejný sektor, a to jak s realizací veřejných prostranství (náměstí v Trenčíně, Žďáru, Joštova, Zelný trh v Brně) tak s realizací budov (např. dům DORN vedle Vaňkovky v Brně).

Libreto návrhu ateliéru RaW:

Koláčkovo náměstí je jedním z významných veřejných prostor města Slavkova. Jedná se o tzv. druhé náměstí, často v jiných městech nesoucí doplňkové náplně k náměstí hlavnímu. Navrhujeme především zpřehlednění a jasnou hierarchizaci prostorů na náměstí.

Komentář odborné Komise k návrhu architekta Zbyňka Musila

Návrh, který v „poločase“ příliš nezaujal, byl autorem dopracován do finální podoby vč. zapracování připomínek komise. Hlavním kladem návrhu je jeho uměřené zacházení s jednotlivými charakteristikami prostranství. V západní části prostranství ponechává (a vhodně kultivuje) především dopravní funkci, naopak ve východní části využívá genia loci stávajících objektů (synagoga, židovská škola) a koncipuje tento prostor spíše jako pobytový. Uprostřed náměstí pak vzniká „zelená oáza“, travnatá část se stromy pro pěší uživatele. Návrh tak zdařile hierarchizuje jednotlivé části náměstí, aniž by do prostoru vkládal výraznější bariéry. Návrh zelené plochy se sklonitými trávníky může být v dalších fázích podrobněji řešen se zohledněním konkrétních potřeb města (podoba mobiliáře, hřiště, vodního prvku…). Kladem návrhu je rozmístění dopravy v klidu do menších skupin podél komunikací; i při zachování požadovaného počtu parkovacích míst tak nevzniká velká monofunkční plocha parkoviště a je minimalizován rozsah pojížděných ploch. Toto rozmístění parkování vyhovuje potřebám místa (část rezidentní, část krátkodobá).

Za urbanisticky podnětné považuje porota zmínku arch. Musila o potřebě vytvořit průchod mezi židovským městem a zámeckým parkem v jižní hraně zámeckého parku (schodiště, tunel…). Toto propojení přispěje k oživení obou částí města a bude přínosné i pro MŠ.

Architekt má zkušenosti se zakázkami pro veřejný sektor, byť ne v takovém množství, jako dva předchozí týmy. Jeho práce mají úspěch v architektonických soutěžích (např. památník J. A. Komenského v Přerově apod.)

Libreto návrhu architekta Zbyňka Musila:

Cílem návrhu je vytvořit originální městské prostředí, vytvářející optimální podmínky pro nejrůznější typy aktivit i odpočinku. V takovém prostředí hrají ústřední roli pojmy jako různorodost a bohatost vjemů, vrstvení, otevřenost prostoru i intimita, inspirace i překvapení. Vše je uspořádáno ve vzájemné blízkosti až těsnosti, zároveň však prostor nabízí i svobodu pohybu a univerzální využitelnost do budoucna.